Jsme skautský oddíl s duchovním (křesťanským) zaměřením, což zohledňujeme při plánování programu. Víra není nutnou podmínkou vstupu do našeho oddílu, nikoho do ní nenutíme a respektujeme kluky, kteří mají k Bohu jiný nebo žádný vztah, na druhou stranu požadujeme, aby kluci respektovali nás a účastnili se společného programu. Nejsme výhradně sportovní ani přírodovědný kroužek, ale ode všeho by mělo být trochu. Byli bychom rádi, kdyby uvedené cíle a zásady nebyly jen teorií. K tomu je potřebná právě spolupráce všech – vedoucích, kluků i rodičů.
Přijímáme pouze kluky ve 2. (příp. 3.) třídě ZŠ, ale ne před 7. narozeninami do začátku října daného roku. V současné chvíli zájem nových kluků o náš oddíl mnohonásobně převyšuje naše kapacity (a nejen naše, ostatní oddíly v Praze na tom nejsou o dost jinak), takže opravdu nemůžeme slíbit místo každému.
Účast na schůzkách i víkendových akcích je velmi důležitá pro všechny. Nováčci a mladší kluci mají na nich možnost se blíže skamarádit s ostatními a při hrách a soutěžích zjišťovat, v čem jsou dobří a co je baví, učit se samostatnosti a získávat zdravé sebevědomí. Větší kluci zase získávají základní organizační schopnosti. Učí se zodpovídat za celý tým, pomáhat mladším, předávat jim své zkušenosti a získávat jejich důvěru v případech, kdy v soutěžích rozdělují jednotlivé úkoly mezi kluky a rozhodují za celou skupinu. Starší kluci jdou ostatním příkladem a jejich absenci mladší kluci silně pociťují. Pokud informujeme o akci několik měsíců dopředu, je jistě možné různé rodinné oslavy nebo návštěvy naplánovat podle toho. Pokud to možné není, je pro nás užitečné, když se to dozvíme co nejdříve a ne až v den odjezdu.
Občas se každý musí v oddíle vyrovnat s náročnější situací nebo prohrou při hře. Ale právě toto je důležité, aby se naučili samostatně se postarat o sebe, unést problémy a prohry nepřijímat s pláčem a pocitem ukřivděnosti. Dokázat strávit několik dní na výpravě nebo na táboře v pohodě a bez stesku po rodičích se bude hodit klukům i v jiných situacích v budoucnosti. Zametat klukům cestičky a neposílat je na výpravy při prvních náznacích problémů je medvědí služba.
Tábor je největší akcí roku, ale je to právě pravidelná účast na schůzkách a akcích během celého roku, časté setkávání a společně prožívané zážitky, které jsou pro kluky nejpřínosnější, pomáhají budovat kamarádství, pocit sounáležitosti v partě, nesobecké chování a smysl pro zodpovědnost. Na tábor lze nahlížet jako na pověstnou třešničku na dortu a účast na táboře je i určitým způsobem odměny kluků za celoroční snahu. Možnost účasti na táboře není automatická. Při posuzování, kteří členové na tábor pojedou a kteří nepojedou, přihlížíme k míře účasti všech členů na schůzkách a akcích během roku i k jejich chování na těchto akcích. Určitou roli zde může hrát i včasné omlouvání!
Můžeme rodiče ujistit, že v rámci svých možností se snažíme dělat pro kluky maximum, aby byl pro ně program co nejzajímavější, něco se naučili a oddíl se zlepšoval. Na druhou stranu přiznáváme, že naše možnosti i naše schopnosti mají svoje hranice (povinnosti ke škole, zaměstnání, vlastní rodině…). Kdyby mělo někomu trvale vadit, že programu, výprav atd. je málo nebo že bychom měli mít intenzivnější program, může nám pomoci nebo prostě hledat jinde. Toto ale rozhodně neznamená, že nejsme otevření připomínkám a nápadům ze strany rodičů.