Výprava na Řimbabu

Výprava na Řimbabu se opravdu povedla, jestli chcete vědět víc, čtěte dál.

 

V páteční podvečer sesešla neobvyklá parta kluků na autobusovém nádraží Na Knížecí, nástupišti číslo 6, což už byl veliký problém, jelikož dva nejstarší členi výpravy nemohli toto nástupiště najít. Naštěstí vše dobře dopadlo a zdárně jsme se všichni sešli. Po malých komplikacích na nástupišti jsme konečně našli autobus, který jel do Příbrami a kde jsme si mohli sednout. Po asi hodinové cestě jsme vystoupili na jednom z mnoha konců Příbrami. Hned po výstupu nás potkala milá věc v podobě paní, která nám ochotně poradila s další cestou a ohromně se o nás bála a nemohla uvěřit tomu, že jsme skauti a jedeme ven z Prahy za přírodou. Mimo jiné nám také začala povídat o sobě a svém životním příběhu. Na rozloučenou nám věnovala její motto, podle kterého se celý život řídí. Motto znělo: „Sranda musí být i kdyby fotra věšeli.“ Tímto mottem jsme se opravdu řídili celou výpravu a srandy jsme si užili až dost. Poté jsme se vydali na cestu a šli směrem ke srubu Řimbaba. Jen co jsme k němu došli a nalezli klíče od něj, začala zábavnější část dnešnho dne. Většina členů začal večeřet a poté se do hříšných hodin hrál poker, fotbal venku a zvláštní druh vybíjené na půdě.

Následující den jsme kolem desáté ráno vyšli na výlet do blízského vojenského prostoru, kde jsme si stanovili cíl: vodní nádrž Obecnice. Cestou jsme hráli pochodovou hru kontakt, která se velice rychle ujala a hráli ji skoro všichni. Po menších komplikacích při hledání Obecnice jsme ji přeci jenopm našli a u ní jsme obědvali. Hned po obědě jsme chtěli rychle dojít do srubu abychom mohli zahájit slavné grillování. Co se ale nestalo, ve vojenském prostoru Brdy jsme se trochu ztratili a chvílemi šli i docela krkolomnými cestami. Občas jsme i narazili na chutné pečivo, které se válelo na zemi, ale odolali jsme hnáni touhou po šťavnatém masíčku, které si upečeme u ohně. Cestou zpět jsme ještě ukořistili pár větví a jeden strom na oheň. I přes velikou tmu nás ovšem zpozorovali někteří obyvatelé nedaleké vesnice a měli trochu kecy, ale to jsme přežili. Do srubu jsme dorazili už za tmy, což nám ale vůbec nevadilo a s chutí jsme začali grillovat naše kusy masa. Všichni jsme se perfektně najedli. Poté se většina členů odebrala dovnitř, kde jenom zlobili. U ohně zůstal tradičně Krtek se svojí tunou masa a Žmolek. Po strávení masa se několik členů odebralo k nočnímu fotbalu a zbytek šel pomalu spát. Pár odvážlivců zůstalo i po fotbale vzhůru a hrál se poker.

                Další den jsme vstávali brzo. Po snídani jsme uklidili celou klubovnu, zabalili se, vrátili vše do původního stavu, všichni se zapsali do návštěvní knihy (tímto chci upozornit, že ti, co nebyli přítomni u podepisování nemusí truchlit! Pár schopných jedinců podepsalo i vás) a pomalu odcházeli na Svatou horu, kam jsme šli na mši. Po náročném výstupu několika set schodů, které vedly nahoru do kostela, jsme celí zpocení a navonění ohněm vstoupili (upozorňuji, že v krojích) do kostela. Několik lidí na nás opravdu nekoukalo zrovna hezky. No asi ani není divu. Po skončení mše jsme se vydali na autobusovou zastávku. Po menší roztržce mezi některými členy (nebudu jmenovat, ale musíte uznat, že hádka byla naprosto zbytečná) jsme došli na autobusovou zastávku a kupodivu zde stál autobus do Prahy, takže jsme naskočili a hurá jeli zpět domů. Bohužel jsme kvůli tomu nenavštíli vyhlášený Šáša burger.

               

Kdo by jste ještě nevěděl, tak Hoto získal na této výpravě přezdívku Mazánek. Jestli má někdo něco proti, nechť to napíše do komentáře.

 

                Výpravy se zúčastnil: Krtek, Žmolek, Jirka Hl., Hoty, Mazánek, Matouš, Štěpán, Jakuš

                Tímto bych chtěl poděkovat za organizaci vyýpravy Krtkovi. Díky ti.

                Mazánek se nám všem staral o teplo, takže ti taky mockrát děkujeme.

                Rod Pištorů opět nezklamal a díky Matoušovi jsme na výpravě měli karty a žetony na poker.

                Ještě bych chtěl poděkovat Hotymu za opravdu parádní strom, který nám zajisti na oheň.

 

Napsat komentář