Výprava do Krušných hor

Jeníkův článek k shlédnutí níže, fotky najdete ve Fotogalerii…

 

Začalo to vtipně již na nádraží. Sešli jsme se hezky pěkně brzo ráno na hlaváku (ve složení  Ještěrka, Babeta, Krtek, Jenda, Geňa, Vašek, Honza Tomíček, Jirka Kreim) a když jsme přišli k hlavní tabuli, uviděli jsme, že náš spoj je zrušen.  Ještěrka se okamžitě vydal celý problém řešit, ale vzápětí se ozvalo hlášení, které nám objasnilo, co máme dělat – jet na Karlštejn tam přestoupit na vlak do stříbra a tak dále. Okamžitě nám bylo jasné, že cesta nebude lehká ani krátká, což se skutečně stalo. Ve vlaku (i v autobuse v jednom úseku) jsme strávili asi šest hodin. V Chebu jsme nastoupili  do ,,chytrého“ německého vlaku, který byl tak hodný, že nás na všechno upozorňoval. To se vždycky před každou zastávkou ozvalo hlášení :,,Příští zastávka -…., tato zastávka je na znamení, pokud tam chcete vystoupit, stiskněte tlačítko u jakýchkoli dveří, při vystupování dávejte pozor na výšku nástupiště, abyste předšli zranění.“ Vystoupili jsme v Plesné a už po krátkém úseku se ukázal jako problém Jirkův batoh, lépe řečeno jeho hmotnost a proto jsme si ho museli trochu rozebrat (při té příležitosti jsme zjistili, že tam je nemálo přebytečných věcí, budiž to Jirkovi poučením, že na výpravu si má každý balit sám).
Prvním cílem byla malá rozhlednička v Německu, která měla zajímavý tvar, jakoby hvězdicovitý. Přespali jsme na hranicích a v ten večer ještě pár z nás hledalo vodu.  Další den jsme se vydali na Vysoký Kámen (Hoch Stein), což je monumentální skalní útvar s vyhlídkou na vrchu. Pak jsme dorazili do Kraslic a nakoupili si potřebné jídlo v tamním Tescu a následně nás čekal prudký výstup a tábor jsme rozbili u Fišerova pramenu, jehož voda večer obsahovala velké množství zeminy, ale ráno byla průzračně čistá…. Když jsme ráno všechno sbalili a pár z nás si zakopalo s míčem, vyšli jsme na nedaleký kopec a z něj přes malou vesnici a rozsáhlou louku, měli jsem jít kolem Velkého močálu ale nikde se nějak neobjevil a tak jsme si dalším údolí dali malou pauzu když se Krtek s Vaškem (za přítomnosti skupinky turistů) vykoupali v potoce. V ten den jsme ještě stihli dojít k Horní Blatné a čekala nás veselá noc. To jsme takhle u mě ve stanu hráli poker a najednou slyšíme jak nás Honza, který šel na záchod, upozorňuje na silná světla. Ještěrka se šel hned podívat, co se děje. Postupně jsme vylezli všichni. Byla to dvě policejní auta stojící dost blízko, ale dostatečně daleko na to, aby o nás nevěděli. Netušili jsme, co se může dít, dost nás znervózňovali. Po nějaký době ale odjeli a my šli spát. Nedlouho po tom, co jsme šli spát, nás najednou probudilo Krtkovo volání, světlo a cosi začalo dorážet na mou hlavu. Všichni se lekli a Ještěrka, který vykoukl ze stanu, uviděl něco běžet od mého stanu. Nikdo nevěděl, co se vlastně stalo. Další den jsme šli kolem Vlčí a Ledové jámy na Blatenský vrch, kde si všichni dali párek v rohlíku. Potom jsme šli podél Blatenského příkopu skoro až na Boží Dar. Tam jsme u silnice přišli k hezkému prameni, ke kterému vedli schůdky, řekli jsme si že to nemůže nebýt pitný a začali jsme nabírat do lahví. Když tu náhle se za námi ozval mohutný hlas : ,, DOBRÝ DEN! VÍTE, CO TO PIJETE?? Tak abyste věděli, jste na mém soukromém pozemku, tohle jsem tu zřídil já, protože si to tu zvelebuju a z té silnice do té vody teče…radši ani nechtějte vědět, co. Já osobně bych to rozhodně nepil. Ještě že jsme jel kolem autem a včas vás zachránil. A ty schody.. já už si ješetřím patnáct let, musel jsem je sem dát….“  Radši jsme odtamtud rychle vypadli a vodu nabrali po cestě, na které jsme také přespali. Ráno jsme vstali hezky v šest a byli sbaleni za pul hodiny. Došli jsme do Jáchymova (odporného města) a chytli přímý autobus do Prahy.
Byla to super výprava. Viděli jsme plno krásných míst ani jednou nezapršelo a pořád bylo modré nebe. Ušli jsme 86 km barevnou podzimní přírodou. Všichni si to patřičně užili a nikdo nelitoval, že jel.                                                                        

 


Napsat komentář