Je pátek 3.6. odpoledne a vyrážíme z Prahy směr Bavorsko. Cestou střídá déšť průtrže mračen a sem tam klid. K večeru se blížíme k cíli a se zapadajícím sluncem, které přes mraky nevidíme, vyzvedáváme v Ingolstadtu Krtka. Sedáme dál do aut a k jedenácté jsme konečně na místě v Rottenbuchu v kempu. Vhodnější by tedy bylo vytáhnout lodě a místo stanů spát v improvizovaném botelu, protože hladina vody na místních kempových terasách dosahuje úroveň „Čvacht&Žbluňk“. O terasu níže se zdá situace přívětivější, i když o kaluže není nouze, a tak nakonec přeci jen stany vítězí. Zatímco trio Ohnivák&Zajíc&Vašek zápasí se stavbou tropika, Čmelák se vrací s nepořízenou z hledání umývárek. Situaci zachraňuje, jako vždy, chrabrý Kuře.
Sobota ráno se hlásí o slovo. Ověřujeme, že spacáky stále ještě dobře fungují, protože naše ospalé tempo lezení z nich je jak závod oblovek. Sedáme do aut a jedeme směr Scherenau. Krtek si nepotykal s navigací, a tak jeho ráno za volantem spíš připomíná „Tam, zpátky, tak kudy?“. Jsme na startu u poklidně tekoucího čistého Ammeru a foukáme lodě za fantazijního snění, jak asi vypadají hory, které se skrývají pod mraky. Po pendlu sedáme do lodí, ladíme přitahování, centrujeme kormidlo a zatím se jen volně rozplouváme do nedalekého Altenau. Vybíráme si delší druhý úsek, pendlujeme pod statek Acheleschweig, kde nás čeká zábavný Ammerschlucht. Balvany střídají přírodní stupně a vlny různých velikostí od „Polechtám Tě“ po „Dej si loka“ či „Katapult“ (Ohnivák se toho nebojí a jeden z jezů využívá k návštěvě Kuřete na kormidle). Další ze zábavných momentů je elegantní neplánované přistání dua Kuře&Ohnivák na docela velkém šutru uprostřed řeky. Nicméně proti gustu… Dobročinné pomoci místnímu rybáři se náhle rozhodují Krtek se Zajícem. Zatímco gumový muž bojuje se pstruhem, Krtek mocně zaráží pádlo do mělkého dna při traverzu do proudu, na které se navaluje loď, a elegantní šipkou je vystřelen z lodi. Naneštěstí pro Zajíce, popruhy fungují kvalitně a nic netušící lesní zvíře se koupe ve vlnách také. Rybář zatím bez problémů vytahuje pstruha a my se alespoň hřejeme pocitem, že jsme se pokusili mu s ním pomoct, protože voda nás jemně zchladila. Cestu dramatizuje dál akorát dirka v bortu v Krtkově Barace, kterou improvizovaně opravuje Tesa páska a náš host z Derwenů Hvězdář.
V pozdním odpoledni dorážíme k cíli Böbingen Brücke. Cestou nás vyruší menší přeháňka, která se později v noci mění na regulérní slejvák. Tak tak stíháme večerní mši v Rottenbuchu, kde je spektakulární klášter, a po ní se vracíme zpět do našeho kempového domova. Vytahujeme fondue, Ohnivák přidává svůj benzíňák a na dvou frontách zpracováváme kopec masa, což je po takovém výkonu příjemná tečka.
4:00 začíná pršet. Déšť se mění v nekončící slejvák, hladina řeky stoupá, nakonec se místo vody rozhodujeme pro návštěvu nedalekého skoro až pohádkového hradu Neuschwanstein. I přes nepřízeň počasí se to tam turisty jen hemží, kocháme se stavbou a po poledni otáčíme zpět směr Praha.
Díky tátovi za fajnovou vodu. Škoda nepřízně počasí, byť s tím se musí u vody bohužel počítat.
Na expedici byl Honza Rabiňák, Hvězdář z Derwenů, Kuře, Krtek, Vašek, Zajíc, Ohnivák a Čmelák.
Na další vodě zdar
Krtek
Fotky zde: