Dne 4.5.2018 jsme já, A.K, Lemur, Tobiáš, Kohout, Václav, David, Prezident a Hříbek jeli autobusem na vodu. Byla to nuda, ale pak najednou nás pan řidič upozornil vysokým hlasem na to, že prý my mluvíme hlasitě. Tak jsme se uklidnili, opět následovalo opět několik minut nudy kdy nebylo co dělat. Pak se opět něco stalo. Jel, s námi ještě jeden oddíl, ten vystupoval o několik zastávek dříve a nemohli najít vedoucího loďák. To bylo další vzrušení na naší cestě, pak už se bohužel nic nestalo. Když jsme vystoupili, tak jsme našli na první pokus místo, kde jsme měli spát, což se tak často nestává. Poté jsme se navečeřeli a chtěli jsme si něco zahrát, ale jelikož nebylo co, tak někoho z nás napadlo, že zavoláme někomu žertovný hovor, zavolali jsme Jakušovi. Bohužel rozpoznal, že to je nějaký žert, ale i tak byla sranda poslouchat, jak odpovídá na otázky. Potom jsme šli spát.
Další den jsme vstávali celkem brzo, protože jsme museli stihnout autobus, kterým jsme se přesunuli na místo srazu. Dnes už na nás řidič nekřičel, jako minulý den. Možná to bylo i proto, že jsme jeli jenom pár minut a ne dvě hodiny. Na srazu jsme dozvěděli, jak poplujeme v lodích. Já byl s Kohoutem. Kohout byl háček a já kormidelník. Vyjížděli jsme v úseku, kde voda teče uprostřed skály, pak jsme projeli tunelem a byly jsme už na normální vodě v přírodě. Já s Kohoutem jsme pořád nabourávali do různých stromů, naše chyba to nebyla, jenom tam bylo moc málo místa, tak jsme se tam prostě nevešli. Ale ostatní to ve většině projeli dobře. Poté jsme dorazili do kempu, kde jsme se na noc utábořili. Když jsme přijeli do kempu, tak jsme postavili stany a vynesli lodě a pak jsme šli pro dřevo. Poté co jsme nanosili dřevo jsme uvařili večeři nad ohněm a zazpívali jsme si. Pak jsme šli spát.
Další den jsme nejeli na vodu, ale udělali jsme si procházku. Šli jsme kolem starého letiště, bylo to velmi hezké. Pak jsme šli kolem pěkných pískovcových skal. U nich jsme si taky zahráli šiškovou válku, která trvala docela dost dlouho. Při této příležitosti jsme se taky naobědvali, protože už jsme měli hlad. Pak jsme pokračovali dál, procházeli jsme těmi pískovcovými skalami a pak jsme narazili na pískovcovou bránu a Čertův kostel, tam jsme chvilku zůstali a potkali jsme tam také kněze, který nám pak na rozhledně odsloužil mši svatou. Poté už jsme dorazili do kempu.
Další den jsme vyrazili na vodu. Já a Kohout jsme relaxovali na vodě, ale i přesto, jak jsme pluli pomalu, stále se našel někdo, kdo byl ještě pomalejší. Ten den jsme ujeli asi 24 km a to se nepočítá plavba proti proudu, když jsme si mysleli, že jsme neodbočili ke kempu. Poté jsme stejně zjistili, že tam žádný kemp není, tak jsme jeli až do dalšího. Sice to bylo o šest kilometrů dál, ale za to tam měli výbornou
večeři.
Další den jsme vypluli na poslední úsek asi pět kilometrů, který jsme ujeli velmi rychle. Jak jsme byli rychlí, tak jsme si mysleli, že stíháme ještě dřívější autobus, nějak jsme si neuvědomili, že je svátek, tak jsme na zastávce čekali ještě asi jeden a půl hodiny na autobus. Po cestě jsme všichni odpočívali. Byla to fajn výprava, klidně bych si ji zopakoval.
Ahoj Ferda