O výpravě do České Kanady

Meteorologové za sebou asi moc úspěšný týden nemají…říkala si v uplynulých dnech skupina skautů pomalu postupující mlžným oparem podzimní České Kanady. Přitom hlásili polojasno! 🙂 (článek pokračuje)

Že nepřízeň počasí naší výpravu ovlivnila je jasné. Ale mohlo to být mnohem horší. Ve složení Damián, Geňa, Mat, Tomáš, Jakub Šl., Marek, Krtek, Ještěrka a Babeta  však o humor rozhodně nebyla nouze a všichni si pěknou, ale drsnou, výpravu užili.

/../

První den, ve středu večer, jsme vystoupili (již za tmy) v Horní Vsi a přenocovali v nedalekém lese. Dokonalé maskování neprokoukla ani okolojdoucí trojice s batohy na zádech, která prošla od našeho ležení ve vzdálenosti cca 10m.

Čtvrtek byl ve znamení cesty do Telče, která jakoby se nám pořád vzdalovala. (Kdy už se konečně na internetu objeví kilometrické vzdálenosti po jednotlivých turistických trasách, abych nemusel vysvětlovat, jak se ze slibovaných 14-15km stalo nakonec asi 20?) Známé náměstí v Telči nás překvapilo svou liduprázdností. Večer následoval další noční „výsadek“ z vlaku poblíž Mutišova. Mlha byla tak hustá, že jsme si dovolili i rozdělat oheň – vyšel napoprvé!

V pátek po snídani jsme vyrazili nalehko bez batohů k poutnímu místu „Montsserat“. U stohu slámy jsme pak zahráli míčkovou bitvu. Slavonické náměstí poskytlo (skoro)vše potřebné pro unavené a promrzlé tělo, včetně nákupu na další dny a polévky za 12,-Kč. Dál jsme pokračovali po červené do území s mnoha bunkry a zátatrasy z doby těsně před II.světovou válkou. Proběhla šišková bitva a vaření čaje. Brzy se zase začalo stmívat a proto jsme urychleně vyhledali místo na přespání – tentokrát poblíž rozestavěné hráze rybníka. Také v pátek byl večer oheň. Když jsme se ospalí rozcházeli ke stanům – bylo 20h !?

V sobotu, kdy už i ti největší pesimisté očekávali zlepšení počasí, se počasí spíš zhoršilo a celý den mírně mrholilo. Horký čaj a káva však vnesl trochu barvy do ztuhlých obličejů přítomných podplachťáků. (Ale ani ve stanech nebylo zrovna teplo). Naším dnešním cílem byl Kaproun, stanice úzkorozchodné železnice. Část dne jsme byli nuceni jít azimutem a proto se všichni se těšíme, až bude vydána aktuální mapa České Kanady, s pravdivým značením všech turistických tras. Při hledání správné cesty se v praxi výborně osvědčil digitální kompas na Geňových hodinkách. Čerstvě skolený divočák nás pak nechal snít o rozličných pečínkách, které bychom si z něj připravili. U Kaprounu asi na 5min vykoukla modrá obloha a už se neukázala. Kaproun – mohyla, ohniště a zadnice Járy Cimrmana. Stylová lucerna. V Jindřiši výsadek z vlaku, nabrání vody a nocleh v „městském lese“.

V neděli brzy ráno jsme pospíchali na mši v Jindřichově Hradci. Přes všechen spěch jsme si našli dostatek času na neplánovanou prohlídku Jindřišské naučné stezky – opravdu se těšíme, až vydají novou mapu České Kanady…

Výprava zdárně skončila, všichni perou špinavé věci a suší mokré stany. Proslýchá se, že kdosi z Jelenů začal po nocích trénovat lacrosse a jedna slečna z Arachné má moc ráda airsoft…:))) A oba prý hrají šachy – s bílými figurkami!

fotogalerie zde 

Napsat komentář